Jaký byl Festiwall 2018?

Už delší dobu jsem se chystal na nějaký ten hudební veletrh, ale u nás moc takových akcí neprobíhá, takže v podstatě není z čeho vybírat. Festiwall, pořádaný asi největším tuzemským prodejcem hudebních nástrojů, Kytary.cz, jsem si tak nemohl nechat ujít.

V sobotu jsme na místo dorazili kolem dvanácté hodiny, kdy se pomalu rozjížděl druhý den plný workshopů a koncertů. Hned jsem zamířil na workshop minus123minut, který mě opravdu nadchnul. Ani ne tak obsahem, jako spíš tím, že mě „Minuty“ překvapily tím, co hrají. Jejich hudba šla vždycky mimo mě, ani nevím proč, ale tady jsem viděl (slyšel), že je to, z hudebního hlediska, to nejlepší, co v tento den uslyším. Což nakonec potvrdil i jejich následný koncert.

Po zorientování v areálu přišli na řadu BASÁRNY Live. Vlastně spíš humoristický pořad, než hudební událost. Z hudebního hlediska to totiž za moc nestálo, nezachránila to ani nepovedená verze Killing In The Name Of (ten rap byl opravdu strašný :-)). Naopak zaujala stavba největší basy na světe a následný pokus o Traktora od Visáčů. Příjemně překvapil Doyle Dykes, který na akustiky Godin hrál tak, že jsem si v jednu chvíli říkal, že v zákulisí budou ještě dva další kytaristi, protože tohle se prostě na jeden nástroj, v jednom člověku, nedá zahrát.

„Veletržní“ halu obsadili z velké části tuzemští výrobci a jeden z důvodů, proč jsem se na akci těšil, bylo setkání s Milanem, který vyrábí komba pod značkou MMJUZ. I když v hale byl docela rachot, protože u každého stánku někdo na něco hrál, vyzkoušel jsem si jednoho krasavce a byl jsme opravdu překvapen. Tak dobrý zvuk jsem dlouho neslyšel a už pomalu šetřím, protože jedno z Milanových komb prostě mít musím. Vedle mě si brnkal jakýsi snědý chlapec s obřím afrem, ale sorry, já si užíval komba a Rabea Massaad vedlě mě mě nijak nevyváděl z míry.

Velkým zklamáním pro mě bylo, když jsem si šel do prodejny vyzkoušet nějaké nástroje. Ať se jednalo o kytary za 10 nebo za 80 tisíc, nic mi neříkali. Asi jsem si zvykl na svoje vintage kousky a nové nástroje nejsou pro mě to pravé. U všech jsem měl pocit, že držím v ruce plastovou hračku. Jediný nástroj, který mě na veletrhu zaujal, byl telecaster se snímači Tma Pickus, který jsem zkoušel s aparátem MMJUZ a potom akustická mini basa Guild, která měla super zvuk, a ještě lépe se na ni hrálo.

K večernímu koncertu Toska tak nějak nemám co říct. Tenhle styl jde mimo mě. Zahrané to bylo dobře, ale asi bych nepoznal, kdyby tam místo nich hrála nějaké místní, úplně neznámá kapela, ten výsledek by byl asi stejný. Od závěrečného Harakiri jamu jsem taky čekal trochu víc, než 25 minut.